Komentáře: Pomoc

Od: Anonym

Anonym — Sat, 23 Jan 2021 21:53:08 +0000

Od: Freedom81

Freedom81 — Sun, 13 Jul 2008 13:03:27 +0000

Pomáhání handicapovaným
Pomáhat nebo nepomáhat handicapovaným? Tak můj názor na toto je, že nic se nemá přehánět. Mám spoustu nevidomých přátel, tak se na některé věci dívám jinak. Myslím si, že dokážu rozeznat, kdy ten dotyčný potřebuje pomoci nebo nikoliv. Pokud si nevidomý člověk vykročuje s holí, určitě bych ho neoslovoval, asi ví kam jde. Pokud bych ale viděl, že je zmatený a neví si rady, oslovím ho a buď bude chtít pomoci, nebo ne.

Od: Iveta Anderlová

Iveta Anderlová — Sat, 01 Mar 2008 19:02:45 +0000

Milý Jardo,
tak to litujte. Tudle jsem byla na gynekologickém ultrazvuku a to je zajímavý zážitek :-).

Od: jarda

jarda — Sat, 01 Mar 2008 07:17:02 +0000

re Iveta
Díky za přání pantátovi-vyřídím 🙂 p.s. pokus o č.humor opravu jen na okraj(nemocnice mám od dětství prolezlé až dost-,snad jen ta gynekologie mě minula ) dámy nechť se na mě nezlobí Ale vždy s úsměvem Příjemný Den

Od: Iveta Anderlová

Iveta Anderlová — Fri, 29 Feb 2008 20:12:31 +0000

Milý Jardo,
to byste musel být v ústavu někdy, abyste pochopil, že je lepší ty věci neposlouchat a jinak všechnu reálnou práci jako je mytí, uklízení, která se v životě dělá denně, obstará personál a život tam je takový úplně jiný. Mohu Vám říci, že jsem byla rok a půl v ústavech a až při pobytu na koleji jsem zkusila vytírat a mýt nádobí.
Prostě reálný život člověka naučí více než rehabilitace.
Vašemu pantátovi přeji hodně sil a plno dobrého a krásného, co může ještě mít.
Myslím si, že to řekl správně. Ono totiž, když se člověk vzdá, tak už jen přežívá.

Od: Iveta Anderlová

Iveta Anderlová — Fri, 29 Feb 2008 20:01:35 +0000

Milá Klárko,
děkuji Vám. Také Vám přeji hodně sil. My prostě musíme bojovat, protože chceme žít.

Od: klarka

klarka — Fri, 29 Feb 2008 17:35:54 +0000

Ivetce rozumím
a chápu její postoj, on to asi každý z nás musí prostě prožít na vlastní kůži, pak teprve VÍ.
Abyste si ale nemysleli, že tu plácám do větru, mám ZTP, špatně se pohybuji a trasy svých nečetných nespanilých jízd po městě pomocí MHD podřizuji tomu, zda je či není na té či oné stanici nástupní ostrůvek. Vystoupit z tramvaje bývá mnohem horší, než se do ní nasoukat, ale o tom zdraví lidé nevědí nic……
Ivetku zdravím a přeji ji hodně sil!

Od: jarda

jarda — Thu, 28 Feb 2008 21:21:51 +0000

Iveto Promiň :trochu není úpně.
🙁 vy říkáte?ústavech,není vidět reálný život-JEN rehabilitují?co může být reálnějšího než opravdové-úplné-utrpení následků lidského ne-štěstí a smůly. I to je bohužel- právě život.Bylo to dřív jinak- já pamatuji doby kdy vidět vozíčkáře na ulici a šťastné Paraolympyoniky bylo nemožné.Dnes je to o málo,ale je + – lepší.S tím točením jsem to myslel jako ,,non plus ultra-potřeštěnost“ Pantáta je po mrtvici už 8 let a hodně bojuje se sebou i se světem ale jednou mi se slzana v očích řek: víš-život musíš buď milovat a nebo se na něj nasrat.(nikdy neřekl jedno sprosté slovo) A bojujeme dál.

Od: Iveta Anderlová

Iveta Anderlová — Thu, 28 Feb 2008 19:40:03 +0000

Milý Jardo,
ale než točení život v ústavech, kde není vidět reálný život, ale jen se tam lidi rehabilitují, tak by se muselo natočit něco ze života. Nástup do tramvaje v ústavech neučí a neučí ani jiné věci, které lidi potřebují v životě.
Hezký den

Od: jarda

jarda — Thu, 28 Feb 2008 18:06:00 +0000

re Hana Baslová
Jednání je jedno a myšlení je druho, nemějte se za bl…Správně podotýkáte že se učíte :)Před lety jsem restauroval vrata a zámky na Hradčanské, je tam dnes školní zařízení pro nevidomé a upřímně řečeno bylo mi divno.Učitel ně to vysvětlil že je učí -nebát se-!Mám Ten dojem že je to právě v té výchově-kdyby?teď budu za blba zase já-se místo naprostých BLBOSTÍ tipu realityšou natočil ! opravdový život lidí z rehabilitací ( v Kladrubech-) či ! třeba GARC.Spoustě lidí by ledasco došlo a třeba by reagovali Trochu- jinak. Tak zas blbej —nejsem abych napsal Úplně-jinak. Je to ve výchově nejen dětí. 🙂 Příjemný Den