Komentáře: Já

Od: Lenka Š.

Lenka Š. — Mon, 04 Feb 2008 14:16:57 +0000

Souhlasím
s Olgou, víc konkrétních příkladů (z dopravy, úřadů, chodu domácnosti), docela by mě zajímalo, jak vypadá studentský život a vůbec podmínky studia, využitelnost osobní zkušenosti pro budoucí profesi. Tohle mě přijde moc zajímavé – jak hledat nějaký průnik mezi takovouhle zásadní zkušeností, jak jí v dobrém využít a přitom zůstat otevřená zkušenostem ostatních (třeba budoucích klientů, když ti mají třeba „stejnou“ zkušenost, ale zpracovávají ji samozřejmě po svém).

Od: Olga

Olga — Mon, 04 Feb 2008 13:37:30 +0000

Iveto,
nebo klidně pište i o sobě, ale konkrétněji: mě třeba přišly zajímavé vaše zkušenosti s tramvajemi nebo v tomto článku zmínka o přecházení silnice… když se pak setkám s někým na vozíku nebo s berlemi, budu aspoň líp vědět, co by potřeboval.

Od: babza

babza — Mon, 04 Feb 2008 13:02:05 +0000

oprava
5. řádek konec – kdo by vám NEpřál ve…

Od: babza

babza — Mon, 04 Feb 2008 12:58:06 +0000

Milá Iveto,
diskuze probíhají prostě tak, že čím je příspěvků víc, tím víc zapomínáte, o čem byl původní článek:-) Ale opravdu berte vážně připomínku, kterou jsem v jednom z předchozích příspěvků četla – nesoustředěte se jen na sebe, v důsledku je to hlavně pro vás málo produktivní. My chápeme, že pociťujete určitou hrdost a štěstí, že svou těžkou situaci zvládáte a není nikoho, kdo by vám přál vše dobré. Ale když už jste se s bídou života tak blízce seznámila, dívejte se raději kolem sebe, kolik je zajímavých lidských příběhů a o těch pište. Budete mít možná pro ně při svých zkušenostech větší cit, než jiní.

Od: LOJR

LOJR — Mon, 04 Feb 2008 12:28:51 +0000

2 autorka
Přiznám se, že já jsem asi jeden těch, kdo vůbec nechápe, proč píšete blog, tedy pokud pominu možnost nakousnutou petrem II (psaná terapie). Ale pokud napíšete alespoň jeden článek, jehož středobodem nebudete vy samotná, změním možná názor.

Od: petr II

petr II — Mon, 04 Feb 2008 11:57:21 +0000

Prosím :)…
…a těšilo mě.

Od: Iveta Anderlová

Iveta Anderlová — Mon, 04 Feb 2008 11:18:41 +0000

Milý Jiří,
Vám také děkuji moc. Nezlobte se za mé rozčarování.
Pa Iveta

Od: Iveta Anderlová

Iveta Anderlová — Mon, 04 Feb 2008 11:00:01 +0000

Milá Lucie,
já tu jsem taky ještě nová, tak taky ještě nevím, jak diskuse fungují a jak se na nich mám vystupovat. Je pravda, že dnes chápu připomínku Petra II trochu jinak a moc mu za ni děkuji. Protože jsem z ní pochopila, že ty moje příklady sem patří.
MOC VÁM PETŘE II DĚKUJI. A Vám Lucie také.
Pa Iveta

Od: lucie

lucie — Mon, 04 Feb 2008 04:20:33 +0000

iveto,
jsem tu cca tři měsíce a teprve pomalu mi dochází, jak diskuze vlastně fungují – zpočátku mě hrozně rozčilovalo, že text, se kterým jsem se patlala, nedokázal čtenáře naladit na stejnou vlnu, na jaké jsem ho psala já – že komentovali jakoby něco jiného, z divného úhlu, třeba i nepřátelsky, nevcítivě, blbě… pořád mě spousta reakcí naježí a mám chuť jejich autory hrozně jedovatě stírat. ale když to udělám a do diskuze nakouknu po pár dnech, tak mě to mrzí, a vidím, že spousta připomínek, které mě popudily, vlastně vůbec nebyla tak konfrontační – že jen přistupovaly k věci z toho jiného úhlu, který já zrovna nevnímala. chápete?
pro bloggera je myslím podstatné si tohle řádně přebrat. Mějte se!

Od: Iveta Anderlová

Iveta Anderlová — Mon, 04 Feb 2008 00:34:38 +0000

Milý Jiří,
trochu jste mě naštval, protože jsem v jednom textě děkovala, že my pomáháte v tvoření blogu a že mi dodáváte optimismus.
Mám takový pocit, že pochopíte, že do každého textu to psát nemohu.
Pa Iveta