Jelikož jsem se podruhé narodila,tak mi někteří mohou závidět,že mohu začít žít s čistým štítem a zařídit si nový život.
Nový život si zařídit je velké břemeno.Nevím,s čím začít.To si musí asi člověk hodně promyslet a neunáhlit se.Jelikož nyní nerada něco plánuji,protože před nehodou jsem měla naplánovaný celý život dlouho dopředu a jedním okamžikem či vteřinou se všechny plány rozplynuly a již se nevrátí.Hodně to bolí,ale člověk žije proto,aby pořád budoval a nežije proto,aby snil.
Proto,že stačí vteřina a člověka bolí,že jsou plány zničené,tak nic už moc neplánuji a spíš si užívám věci,které přicházejí.Více si člověk život bez plánu užije a nezažije tolik smutku pro nezdar.
Je lepší si život užívat ,než jen přežívat podle pravidel a předsudků ostatních.