Po nehodě se již neumím přetvařovat a co mám na mysli, to i na jazyku. Občas mám, co dělat, abych nevyslovila něco, co by bylo hodně ošklivé. Nyní říkám hodně upřímné věci a těší mě to. Chtěla jsem se naučit mít opět vybrané společenské chování. Zažila jsem však jednu lež, která mě hodně zranila a bolela. Způsobila, že nechci také tolik ubližovat.
Říká se, že pravda bolí, ale přijde mi, že lež zasáhne člověka víc. Hlavně lež se víc vryje pod kůži a dlouho se pamatuje. Připadáte si i hodně ukřivděný, protože nechápete, proč ta lež vznikla. Proto, aby člověku neublížila?
Víc si vážím toho, když se mi řekne upřímně pravda, než když se mi lže. Pak dotyčnému, u kterého jsem zažila lež, nevěřím a čekám od něho další lež.
Co Vás bolí víc pravda nebo lež?